Nordic babywalking

IMGP4202

ŠKOLA, STRES A MIGRÉNY

Již při studiu fyzioterapie nám do hlavy vkládali větu, že když chceme pacientům doporučit pohybovou aktivitu, je dobrý Nordic walking. V té době mě opravdu nenapadlo, že tomu jednou tak propadnu :). Větu jsem si zapamatovala, u několika zkoušek využila a až po 2 letech praxe jsem začala mít pocit, že bych o této aktivitě měla vědět víc a znát aspoň základy techniky. Kurzů jsem našla víc, ale ne všechny mě oslovily a tak jsem se dostala na základní kurz Nordic sports. Z kurzu jsem odcházela překvapená, že jsem si ani nedovedla představit, co všechno nevím.

Hned jsem se začala zajímat o instruktorský kurz, členům rodiny jsem vnucovala, ať si hole vyzkouší a pacientům konečně říkala přesnější informace. Jednou z hlavních vět bylo: „Nejsou hole jako hole…nekupujte je v supermarketu! A musíte se naučit správnou techniku“.

Hole mi krásně uvolňovaly křečovitě stažená ramena vytvořená denními stresíky, rozhýbávaly hrudní páteř a měly neuvěřitelnou sílu zahánět nastupující bolest hlavy právě díky působení na hrudní a krční páteř. A protože se jako fyzioterapeut specializuji na migrény, byla to skvělá zkušenost.

 

SPÍCÍ DĚŤÁTKO A SPOKOJENÁ MÁMA

Když jsem otěhotněla, přemýšlela jsem, jak dlouho se budu moct účastnit kurzů, výšlapů a víkendovek, ale díky holím jsem zvládala i chůzi do kopce pouze s lehkým zadýcháním. Nakonec jsem hole použila i pár dní před porodem ke zdolání vinohradského kopce a byla to paráda.

Když byly Vojtovi právě 4 týdny, konal se na Velké Klajdovce (v Brně) výšlap. Byl právě únor a mě už bolely záda a ruce z toho poponášení a polehávání. Sice jsem nedoufala, že jako nosící maminka, zamotaná do šátku a s téměř 5 kilovým dítětem na hrudníku, dosáhnu uvolnění a rozhýbání celého těla, ale vyzkoušet se to musí! A tak jsme se rozhodli  i s Vojtou zúčastnit! Ráno bylo chvíli krásně sluníčko, pak zas mlha a sníh, že nebylo vidět nic než bílo. Ale zrovna když padlo rozhodnutí, jestli půjdeme, bylo nádherně. Sotva jsme dojeli na sraz, začalo chumelit! Tato situace způsobila, že se rozcvička příliš neprotahovala, protože jsme byli zasypáváni sněhovými vlnami a často jsme neviděli na účastníky stojící na protější straně kolečka. Následovala nezapomenutelná cesta hlubším navátým sněhem po otevřené planině, kde fučelo a chumelilo a o výhledu na Brno jsme si mohli nechat zdát! Cesta lesem už byla pohodová a jestli právě přemýšlíte, jestli to není náhodou výšlap, kde se chodilo bosky (jak psal David v blogu Bosování), tak jste se trefili, ale tam už jsme my dva nedošli, protože na začátek mi 2 hodiny v takových podmínkách bohatě stačily. Po příchodu domů nemůžu říct, že by mě nic nebolelo, tělo bylo namožené (po brodění sněhem není divu), ale byla jsem krásně rozhýbaná a úsměv z tváře nešel vymazat. Prostě mi bylo dobře! A co na celý výlet říkal Vojta? Ten ho prospal schovaný v teplíčku.

No a od té doby spolu rádi chodíme na Nordic walking a tento pravidelný houpavý pohyb stále funguje jako zaručené uspávadlo. Teď už je nás víc, kdo si přišli vyzkoušet Nordic babywalking a já doufám, že všem nosícím rodičům přinese stejnou radost a rozhýbání celého těla jako mně a mnoho naspaných či spokojeně přitulených hodin jako Vojtovi.

Lucie Daňková,

autorka blogu je fyzioterapeutka, instruktorka Nordic walking – člen týmu Nordic sports a máma, která vede Nordic babywalking lekce.

1_MG_5570

P.S. Mira vzkazuje, že Nordic babywalking je krásný zážitek, trénink a může se stát společným “vyvětracím” pohybovým rituálem. Posílá pár vybraných fotografií pro inspiraci ze své historie, kdy jako nadšený šiřitel severské chůze – Nordic walking u nás, vše prováděl i na vlastních dětech (již od roku 2008) a od té doby vyzkoušené předává dál.