Sluneční koláčky

mira dela letadlo 2, s usmevemMáte je taky rádi? Sluneční koláčky jsou pochutinou, kterou si moc rád dávám a vychutnávám. Kdykoliv se objeví, musím si alespoň jeden kousek dát. Nejde odolat. A obzvláště v zimních měsících jsem k neudržení! A nejtěžší to je vydržet bez nich, když je vidím a mám práci, která mě drží opodál. Vím, že se slunečním koláčekem v sobě by mi šla ještě lépe. A tak se rozhoduji s nebo bez? Teď na chvíli nebo za chvíli dosyta?

Tak co, znáte je? Poznali jste, o jakých koláčcích mluvím a kam na ně chodím?

Nápověda: jsou tvořeny z těsta vesmírného, tak trošku neviditelného, ale když si je dáte, tak je velmi dobře ucítíte. Ptáte se, kde? No, přece na celém těle, ale teď v zimě hlavně na obličeji, tvářích a všude tam, kde se nás slunce dotýká.  Už tušíte. Ano, slunečním koláčkem nazývám chvíle, kdy cítím sluneční paprsky na sobě (i v sobě). Představuji si, že ty fotony se promění ve výživné sluneční těsto, které se cestou od slunce, při překonání všech sfér naší planety promění ve sluneční koláčky. Ty jsou uhněteny z nejlepších zdrojů sluneční galaxie, které mi dají sílu a osvěžení.  Říkám si, nemusím ani teď jíst, toto je chvíle, kterou si je třeba dosyta vychutnat, vesmírná svačinka se všemi živinami – vždyť z ní roste vše živé na naší planetě!  A tak si je s chutí dávám.

A víte, kdy jsou nejlepší? Každému chutnají jinak, to se ví! Mně nejvíce chutnají po tréninku, např. po příjemném výšlapu, výběhu ať už s holemi (Nordic running, Nordic walking) tak i bez. Tím vás asi nepřekvapím, ale prostě je to tak. Chlap potřebuje výdej a pak si rád smlsne:) A moje nejoblíbenější náplň je voňavý les.

Proč mě o takové maličkosti napadlo psát v našem Nordic sports blogu?

Neb dnes dopoledne, v sobotu 6. února, jsme si s kolegou Davidem takové koláčky dali (viz. foto). Po pěkném Nordic running tréninku, samo sebou. Právě pak chutnají nejlépe. Po několika dnech pod mrakem to byla prostě pochoutka! To musel pocítit každý, kdo byl venku. A když jsem Davidovi o nich povídal a ptal se ho, jestli je zná a jestli si někdy dá, tak se na mě s úsměvem díval, jako, že jsem ze slunce ozářený. No tak mě napadlo se zeptat vás a s vámi se o tuto malou radost podělit. Třeba je tak taky ochutnáte a vzpomenete si na nás. A tak budeme ve spikleneckém spojení jako sluneční mlsouni:)

A kdyby jste si je někdy chtěli s námi dát společně, tak neváhejte a přidejte se  k nám do Nordic sports klubu. Můžeme spolu sdílet recepty na místa, roční, denní doby, kdy a kde si sluneční koláčky upéct, jak nejlépe servírovat a způsoby vychutnávání. To bude sluneční raut!

MiraMira se protahuje s holemi, palce hore!

PS. Tak jak uvidíte slunce a modrou oblohu, neváhejte, to je správný čas na sluneční koláček. A zvláště v těchto měsících, kdy světla i slunce je ještě poskromnu, je dobré si najít chvíli na takovou svačinku. Však víte, že je to za celý den někdy jen na pár minut! Tak si to hlídejte, kdy sluneční koláčky přiletí. Zvedněte hlavu od své práce, vykročte pod modrou oblohu a chňap, dejte si jeden sluneční koláček. Jistě vám práce neuteče a naopak energie pro ni k vám přiteče. Ať vám vždy udělájí dobře a vykouzlí úsměv na tváři. Vivat slunečním svačinkám 🙂

PS2. toto byl takový malý výlet do fantazie mysli.