Ráno jsme s Mirou mysleli, že vyrazíme sami, v čase srazu byly u nás jen 2 účastnice. Naštěstí zpoždění autobusů (díky napadanému sněhu) nebylo velké, tak jsme se nakonec všichni sešli a mohli po úvodní poznámce, že nám začíná být zima, vyrazit. To jsme ještě nevěděli co nás čeká! Čerti se začli tak ženit, že nebylo vidět na krok, fučelo, o správném postavení těla, kupodivu, nechtěl nikdo nic slyšet:o) Naštěstí vánice přešla a bylo už jen krásně. Došlo na sluníčko, smích, prošlapávání stopy klasické i s bosýma nohama. Díky moc všem účastníkům za přítomnost, za dobrou náladu a těšíme se na příště!

Pozn: kus cesty ušel s náma i Vojtíšek s maminkou Lucií. Smekáme všichni pomyslný klobouk. Díky za Vaši milou společnost.